T-62A
Střední tank T-62A je druhým strojem, který je možné vyzkoumat ze stroje T-54. Oproti Objektu 140 nemá téměř žádné lepší vlastnosti a proto není často k vidění na publiku nebo v klanových válkách.
Poněkud více z historie
I když byly Objekty 140 a 430 označeny jako nedostatečné, stále bylo potřeba zkonstruovat nový tank. Navíc se od sovětských zpravodajců začaly objevovat zprávy o novém britském kanónu L7. Tento kanón byl více než konkurence schopný sovětským kanónům. Podkaliberní munice dosahovala úsťové rychlosti až 1 500 m/s.
Tento kanón by pro Sovětský svaz nepředstavoval až takový problém, pokud by zůstal pouze v rukou Anglie. Nicméně Spojené státy začaly tento kanón vyrábět pod označením M68 a vyzbrojily jím své nové tanky M60A1. Postupně byly tímto kanónem vyzbrojeny i německé tanky Leopard 1.
Úkolu se ujal Karcevův konstrukční tým. Za účelem snížení rizik spojených s vývojem nového tanku byly jako základ použity téměř nezměněné komponenty tanku T-55.
Nová korba byla oproti T-55 širší a delší, protože bylo podstatné zvětšit průměr kroužku věže na 2245 mm. U podvozku se mírně změnily rozteče pojezdových kol. V přední části byly menší, aby se kompenzovala váha nového kanónu. Samotné pásy byly prodlouženy z 90 na 97 článků.
Na korbu byla posazena věž z Objektu 140. Velkých změn se ani nevyhnul kanón D-54TS, protože používal jednotnou munici. Manipulace s 1,1 m dlouhými náboji uvnitř tanku nebyla jednoduchá. Proto konstruktéři navrhli dělenou munici. Celý stroj byl přetlakovaný kvůli zamezení vniknutí bojových plynů a radioaktivních částic dovnitř. Nový tank dostal označení Objekt 165.
Původně měl být do stroje namontován kanón ráže 100 mm na žádost N. Chruščova. Jeho montáž a délka náboje 1,2 m by ovšem byly tak problematické, že konstruktér Karcev navrhl nouzové řešení. Převrtat drážkovaný kanón na hladký a použít kratší náboj s větším průměrem. I přes obavy z výsledných vlastností kanónu byl namontován do Objektu 165 a nové vozidlo bylo označeno jako Objekt 166.
Díky těmto úpravám vzrostla ráže kanónu na 115 mm. Dále byl ejektor posunut více ke středu hlavně a byla odstraněna problematická úsťová brzda. Díky těmto úpravám byla úsťová rychlost podkaliberní munice zvýšena až na 1 600 m/s.
Při zkouškách se zjistilo, že kanón má téměř dvojnásobný dostřel, ale kvůli absenci vývrtu je poněkud nepřesnější. Během testů se ukázalo, že při plné rychlosti střelby se z prázdných nábojnic výkonné munice uvolňovalo tolik spalin, že se posádka začala trávit. Proto mechanismus poháněný zákluzem kanónu vyhazoval prázdné nábojnice speciálním příklopem na zadní straně věže.
Objekt 166 byl zařazen do výzbroje 12. srpna 1961 pod označením T-62. Následovalo mnoho ostrých dohadů, co bude s nákladným projektem T-62A vyzbrojeným kanónem D-54TS. Nepochopitelně byl zařazen do výzbroje, avšak chvíli poté padlo rozhodnutí o omezení počtu tanků T-62A a ten do výroby vůbec nešel. Bylo vyrobeno kolem 25 kusů T-62A a celkově se všemi verzemi asi 23 000 kusů T-62.
Ve hře
T-62A má ve hře WoT zvláštní roli. Na jednu stranu se jedná o víceméně průměrný stroj s dobrým kanónem, mobilitou a i nějakým tím pancéřováním, na tu druhou díky přítomnosti Objektu 140 nemá smysl aktivně hrát T-62A.
Výzbroj
Kanón má dokonce některé vlastnosti lepší, než-li Objekt 140. Jeho přesnost činí 0,33 a čas zaměření 1,92 s v základu. Základní munici zde opět tvoří rychlé APCR s průbojností 264 mm a 320 alfa poškození, lepší HEAT s 330 mm průbojností a HE s 50 mm průbojností a 420 alfa poškození.
Poněkud problematických je zde pouhých -5° deprese a +17° elevace. Stroj si s sebou veze 50 ks munice, které dostatečně pokrývají základní DPM 3034.
Pancéřování
Kamenem úrazu je pancéřování. Jestliže čelní pancéřování podvozku Objektu 140 bylo poměrně snadno průstřelné základní municí, tady je to opravdu jistota. Vrchní plát opravdu nic neodpustí.
Věž bývávala esem v rukávu tohoto stroje. Důvod, proč se do některých pozic brala T-62A byl, že v hulldownu bylo téměř nemožné ji prostřelit. V dnešní době se věže obou strojů mohou rovnat, dokonce mi přijde, že věž na T-62A je ještě slabší než na Objektu 140.
Dobré je dávat si pozor také na boky, jelikož nejsou moc silné díky jejich tvaru, jelikož nejsou sklopené dovnitř, jak to bývá u sovětských strojů běžné.
Mobilita
Maximální rychlost činí 50 km/h vpřed a 20 km/h na zpátečku. Ani v mobilitě T-62A nepřekonává Objekt 140, jelikož Objekt 140 disponuje lepším výkonem na tunu a má vyšší maximální rychlost o 5 km/h.
Vybavení
Tento stroj bych vybavil Vylepšenou ventilací, Hydraulickým nabijákem a Vertikálním stabilizátorem. Ten je možné vyměnit za Optiku při aktivnějším herním stylu.
Posádka
Na posádce bych vycvičil schopnosti Šestý smysl, Bratři ve zbrani, Opravy, Hašení, Maskování, Ostříží zrak, Prostorová představivost, Bezpečné ukládání a Preventivní údržba.
Doplňky
Šance na zápal je zde dokonce jen 10 %, avšak stejně jako u většiny sovětských středních tanků ani zde toto číslo neplatí. I tak by ale jídlo v kombinaci se s hašením za bony nemělo dělat problémy. Tím navíc bude podpořen základní dohled 400 m.
Závěr
T-62A je svými vlastnostmi podobný Objektu 140, avšak Objekt 140 je ve většině z nich lepší. Proto dokud nedostane T-62A významný buff svých vlastností, tak ani nadále nebude platným strojem na bojišti.
Přijde mi škoda mít ve hře dva podobné stroje, přičemž každý by mohl být trochu odlišný. Osobně je to pro mě trošku zklamání se na to zpětně dívat, jelikož jsem preferoval spíše T-62A před Objektem 140.
Zdroje:
http://www.tanks-encyclopedia.com/coldwar/USSR/soviet_T-62.php