Objekt 140

Objekt 140 je jedním ze dvou strojů, které uzavírají linii sovětských středních tanků s T-54 na tieru 9. Vyznačuje se vysokým DPM, dobrým chováním kanónu, slušnou mobilitou i pancéřováním. 

Objekt 140

Něco málo z historie 


Vše začalo u kanónu D-10T, kterým byly vyzbrojeny stroje T-54. Tento kanón ráže 100 mm byl zařazen do výzbroje už v roce 1944 a ani v té době se nejednalo o špičkovou zbraň. Kvůli tomu byly v roce 1951 zadány práce na novém stroji konstrukční kanceláři KB-60 (Konstruktorskoje Bjuro) charkovského závodu č.75.


Pro tento nový stroj byl vyvíjen nový kanón D-54 ráže 100 mm. Úsťová rychlost měla být navýšena z 880 m/s až na 1015 m/s. Zkušený konstruktér Alexandr Morozov v roce 1953 vypracoval předběžný projekt nového tanku pro kanón D-54 s názvem Objekt 430. Tento projekt ovšem nabral řadu zpoždění a proto se začaly hledat alternativní možnosti. 


O rok později se k této ,,zakázce” dostal i konkurenční UVZ (Uralvagonzavod). Jeho úkolem bylo navrhnout modernizaci stávajících tanků T-54, protože bylo zřejmé, že přezbrojení všech tanků včetně tanků v zemích Varšavské smlouvy na nový charkovský tank bude drahé a dlouhodobé. 


Na jaře roku 1954 byly dodány první prototypy kanónu D-54 bez stabilizátoru a ihned zkušebně namontovány na tank T-54M (Objekt 139), aby se ověřila možnost zvýšení palebné síly stroje. V tomtéž roce byly zahájeny tovární zkoušky střelby z místa. V roce 1955 byl dokončen první prototyp jednostupňového stabilizátoru Raduga. Po jeho namontování začala druhá fáze zkoušek, při kterých se zjistilo, že stabilizátor je poruchový.